Jak to, že tvary vydržely?

Pohled na Gomoru s přibližnou rekonstrukcí města (vlevo).

Letecký snímek hory Sodom. V pozadí je vidět město Sodoma ve čtvercovém útvaru, tak jak bylo tenkrát zvykem města stavět. Zvláštností okolí Mrtvého moře je, že je velice vyprahlé. Roční srážky jsou zde úhrnem pouze asi 5 cm za rok. Mnoho kritiků tvrdí, jak mohly tyto útvary vydržet 3960 let, aniž by došlo k devastaci těchto objektů. Přece popel rozfouká vítr apod. V dané oblasti jsou ideální podmínky pro existenci takovýchto útvarů. Města, která lehla popelem, byla po staletí zakonzervována několikacentimetrovou krustou, která je po celé ploše měst. Vznikla tím, že roční slabé úhrnné srážky ( 5-10 cm) spolu s prachem vytvořily jakýsi ochanný krunyř, který díky velkému teplu a suchu okamžitě zatvrdne a vytvoří ochranný obal kolem kontur staveb. Kdyby byly srážky větší, voda by popel vymlela a popel by se rozpustil. Kdyby byly slabší, nebyly by dostatečné k vytvoření krusty a silný východní vítr by celá v popel proměněná města rozfoukal.

Další zajímavostí je, že již satelitní snímky ukazují jiné zabarvení hor a zbytků měst, které se stavěly dříve v čtvercovém útvaru. Popel je logicky světlejší a hory tmavší. V blízkosti Sodomy se také nachází hora Sodom, která má toto jméno již z dávné minulosti.

Není tudíž logické, že se zde kdysi nacházelo i toto město? Mnozí vědci dnes tvrdí, že bájná města Sodoma a Gomora leží ve vodách Mrtvého moře. Pokud připustíme fakt, že moře vysychá rychlým tempem, jistě si po úplném vyschnutí tuto pravdu brzo ověříme, zda se odhalí na dně pozůstatky těchto měst...

Protokol o měření sirného prachu. Z důvodu malého počtu kuliček byl dodán prach, který byl seškrábán z malých vzorků. Za pozornost také stojí, že naproti Gomoře leží na Jordánské straně pokračování tohoto města. Bylo již navštíveno a nálezy jsou shodné s izraelskou stranou Gomory. Je ještě v zachovalejším stavu. To také vypovídá, že město Gomora ležela v dnešním jížním cípu Mrtvého moře (naproti poloostrovu Lisan na Jordánské straně) kde město protínala řeka Jordán, která byla zdrojem pitné vody. Tento kraj již jako první Evropan procestoval málo veřejnosti známý Alois Musila, který dané oblasti řádně za asistence arabského průvodce prozkoumal.

A. Musila uvádí výšku hladiny Mrtvého moře z let 1908 – 1912, kdy tuto oblast navštívil a uvedl pro nás tak důležité data o této nadmořské výšce moře. Posbíral důležité informace o sběru sirných koulí v oné době místními beduíny atd. Z těchto pramenů lze tudíž také usuzovat o vývoji a změně místní fauny. Např. u slavného Kumránu, kde byly nalezeny zbytky biblických svitků, je nedaleko vytyčena značka britskými cestovateli, kteří zde v roce 1917 udělali výškovou kótu hladiny Mrtvého moře. A. Musila však toto uvádí daleko dřív než oni. Z toho také lze usuzovat o pohybech hladiny Mrtvého moře. Lze si udělat představu o změně hladiny moře, pro náš výzkum tak důležitý. Pokud by totiž byla celá oblast pod mořem, jak se tvrdí, jak to, že J. Flavius zde zaznamenal zbytky spálených měst, římské legie zde obléhaly Masadu a Alois Musila zde zaznamenal stejné poznatky. I dokonce z biblického záznamu můžeme usoudit, že oblast nebyla pod vodou, protože již král David se skrýval v Hasesontamar (palmové město) což jest En Gedi. Kdyby tato oblast byla vždy pod vodou a postupně jen klesala, jak je možné, že král David se zde skrýval před Saulem? Při měření nadmořských výšek tudíž dostaneme jasná fakta, co pod vodou bylo a nebylo!

Na mnoha místech lze najít také spoustu jiných zajímavých, blíže neidentifikovatelných předmětů, které jsou ovšem obráceny v popel, ale stále jsou zřetelné jejich kontury. Jsou zde k vidění i části desek z popelu, v kterých jsou zabořeny sirné koule se spalným okruhem, který vzniká po okrajích koule jako následek hoření. Je zde spoustu pravidelných tvarů, stejných geometrických útvarů, sfingy po vzoru egyptských, obětní stoly apod. Lze toto všechno považovat za náhodu přírody...?

Všechno je jen ztvrdlý popel, který se drolí pod prsty. Kdysi živé stromy a keře, které vypovídají o tom, že ne vždy zde byla voda a již vůbec ne slaná. Zpopelnatělý obřadní stůl, kde se prováděly v té době tak běžné náboženské rituály.

Teleobjektivem přiblížená Jordánská strana Gomory. Další z mnoha zbytků domů. Díky erozi je patrná destrukce spodní části. Jeden z bývalých honosných paláců s okrasnými prvky a opěrnými pilíři. Na vrcholu je oltář.

Sodoma. Jedny z mnoha věžiček, které ještě zachovaly svůj tvar. Adama z dálky. Stejně zničené město na severu, které je dnes již také jen popel.

Část zdiva z popele se sirnými koulemi, spalným okruhem a vyhořelým ložiskem uprostřed. Kdysi tak populární sfingy, které byly na každém rohu hradeb měst. Ztělesňovaly např. božstvo, většinou měly lidskou hlavu a zvířecí tělo. Na obrázku je jedna z nich již v pokročilém stavu eroze.

Biblické svědectví o Sodomě a Gomoře.
Několik příkladů toho, jak se tyto nálezy shodují se záznamy v Bibli.

BIBLICKÁ VODÍTKA	VLASTNÍ NÁLEZY
Juda 7 – Zničení těchto měst má být pro všechny výstražným příkladem.	Dnes stále ještě viditelné – většina míst je lehce přístupná a lze je dnes navštívit, aby si člověk potvrdil podrobnosti napsané v Bibli.
2. Petrova 2,6 – celá samotná města totálně obrácena v popel.	Vše obráceno v popel – nejde o normální hoření, protože v tomto případě dokonce i samotné kamenné budovy lehly popelem.
1. Moj. 19,25 Každý živočich v celé rovině byl sežehnut.	Kdysi úrodná oblast, nyní pustá – celé údolí Mrtvého moře je ponurou měsíční krajinou, i když pozůstatky pahýlů v Mrtvém moři svědčí, že bylo kdysi úrodné.
5. Moj. 29,23 určité množství síry mělo zůstat na svědectví.	Sirné koule – některé se dnes zachovaly jako unikátní svědkové zničujícího prvku, kterého Bůh použil. Je jich v popelu hojně a dají se lehce najít.