Při studiu Wyattových objevů jsem v souvislosti s objasňováním jeho nálezů přišel do kontaktu s mnoha dalšími fakty, které s těmito objevy úzce souvisí, neboť se vzájemně doplňují a navazují. V této souvislosti jsem zjistil, že někdejší starodávné město UR, z něhož vyšel patriarcha Abrahám (Abram) se nemůže nacházet tam, kde ho klade geograficky dnešní věda a náboženské příručky.
K našemu pátrání si potřebujeme určit body, o kterých víme s určitostí 100%, že jsou pravdivé a taky co byla. Jako první bod si určíme KANÁN, o kterém s jistotou víme, že se nacházel v dnešním Izraeli. Jde o zemi původně nížinaté krajiny ležící při Jordánu, později přenesené na celou krajinu západně od Jordánu (1.Moj. 12:5, 16:3, 23:2.19, Joz. 14:1, Sd. 1:9, Ž. 135:11). Kultura v zemi se vyvíjela pod vlivem sousedních říší Egyptské a Babylonské.
Pokud půjdete podél řeky Balik na sever přibližně 30 kilometrů od Cháranu a pak asi 8 kilometrů na západ, narazíte na město, které se dnes nazývá Urfa. Byl snad toto Ur Kaldejský?
„I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.“ (1.Moj. 11:2)
Původ jména „Kaldejec“ se ztrácí v nejasnostech. Biblické texty zmiňují Kaldejce v různých oddílech, např. Štěpán je zmiňuje ve své obhajobě, která začíná příběhem Abrama (Sk. 7:1-53). Útok Kaldejských na Joba je zaznamenán v knize Job 1:17. Další zmínky nacházíme v knize Daniel v příběhu o Nabuchodonozorovi, babylonském králi, který obléhal Jeruzalém.
Od jezera Van na západ, přijedeme do Diyarbakiru, měděného města. Sestupujeme z hor a přejíždíme přes rozlehlou rovinu. Krajina je plochá jako placka, narušená jen malými vyvýšeninami na místech, kde kdysi ležela menší města. Kaldejci, kteří v 612 př.n.l. získali vládu nad Babylonem, sem přišli z Araratských hor. Bible mluví o Uru v Kaldeji jako o Abrahámově rodišti.
Biblické texty zmiňují, že Jozue stanovuje přibližné určení Uru Kaldejského, když se v Sichemu mnohem později obrací na izraelský lid: