Objevení Sodomy a Gomory I
Velmi brzo očekáváme závěr tohoto světa a s ním i spojený příchod našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Již po staletí existují „pochybnosti“, zda je Bible pravdivá. Proto se v těchto posledních letech planety Země budou fyzickými a vědeckými důkazy ověřovat a potvrzovat její pravdivost. Jak se nás dnes dotýkají tyto biblické události a příběhy? Bude to proto, aby celé lidstvo mělo nezvratně potvrzeno, že to, co se v Bibli píše není nic jiného, než čistá pravda!
Ron Wyatt, americký archeolog zaměřený na svět Bible, neměl nikdy v úmyslu pátrat po Sodomě a Gomoře, ale jednoho dne roku 1989, když pracoval na nějakém jiném projektu, zaujaly ho bělostné útvary zvláštních tvarů podél Mrtvého moře... Tento člověk se svým týmem provedl v oblasti biblické archeologie mnoho důležité práce a jeho důkazy zasluhují určitě větší pozornost široké laické i odborné veřejnosti.
Zbytky spálených měst Sodomy a Gomory.
Zbytky spálených měst Sodomy a Gomory.
Ron Wyatt (na pravo) se svým mladším synem Ronnem v roce 1995 u Sedechiášovy jeskyně.
Po 12 letech, kdy kolem Mrtvého moře projel minimálně 30 – 40×, mu najednou tyto zdánlivě přírodní útvary připadaly jako městské hradby a domy. Vzal své kolegy a šli prozkoumat tuto oblast zblízka. Na tomto základě vzniklo nesčetně mnoho publikací a videonahrávek, které jsem se snažil ověřit, zda jsou pravdivé.
Kmenové rozložení.Mrtvé moře je 6x slanější než klasické moře a obsahuje spoustu minerálů a prvků bez jakékoliv formy života v něm. Je zhruba 80 km dlouhé a 18 km široké. Hloubka není přesně známa, ale odhaduje se v nejhlubším místě okolo stovek metrů. Roční srážky jsou úhrnem pouze 5 cm za rok. Podnebí je suché a horké. Okolí Mrtvého moře je dnes osazováno a zavlažováno. Rostou zde palmy, olivovníky a jiná vegetace. Spodní část Mrtvého moře vznikla až v pozdější době lidským zásahem, za účelem odsolovacích zařízení. Před tím zde byla pravděpodobně rovina. V samotném místě Mrtvého moře bylo kdysi úrodné údolí Siddim, kterým protékala řeka Jordán. Asi přírodním zásahem se v pozdější době zamezilo přirozenému odtoku řeky a došlo k naplňování údolí Siddim řekou Jordán. V údolí se nacházely mnohé asfaltové studnice. Nadmořská výška hladiny moře je zhruba -410 m. Hloubka v nejhlubším bodě moře je zhruba přes 400 m. Vzniklé útvary v okolí Mrtvého moře připomínají přírodní scenérii a kritici biblické archeologie říkají, že tyto krasy v okolí Mrtvého moře jsou přírodního vápencovatého útvaru. Vznikla údajně tak, že postupně, když se Jordán díky velkému horku odpařuje a taky dnes dochází k velkému odběru z jeho pramenu, klesá jeho hladina a tím odkrývá tyto útvary, které byly pod vodou. Slanost vody je pak vysvětlována tak, že tím, jak nedochází k přirozenému odtoku Jordánu se voda spolu s naplavenými chemickými prvky usazuje a zvlášností okolní přírody dochází k jeho změně ze sladké vody na slanou. Jako další důkaz poukazují na značku u Mrtvého moře, která zde byla instalována v roce 1917 a má zaznamenávat výšku hladiny Mrtvého moře v tomto roce, což je podle odborné veřejnosti důkaz toho, že hladina moře stále klesá a tím se odkrývají tyto podmořské scenérie, které byly ještě před časem pod hladinou. Existenci zničených měst berou jako možná pravdivou a tvrdí, že pokud jsou, nacházejí se asi pod hladinou.
Místo na mapě – Sodoma.
Místo na mapě – Gomora.
Solí obalené rostliny a dno Mrtvého moře. Život je zde naprosto, díky své jedinečnosti, vyloučen.
Solí obalené kameny a dno Mrtvého moře. Život je zde naprosto, díky své jedinečnosti, vyloučen.
Solí obalené rostliny. Život je zde naprosto, díky své jedinečnosti, vyloučen.
Jaká však je skutečná historie Mrtvého moře a jeho okolí? Na tuto otázku se Vám budu snažit dát odpověď. K již zmíněným předchozím faktům Vám nyní podám bližší výklad. Dříve zde bylo údolí Siddim – 1. Moj. 14,3.8.10. Bylo jako ráj – 1. Moj. 13,10-13. Byl zde dostatek a hojnost všeho – Ez. 16,49-50. Dříve bylo údolím, ale později se stalo solným mořem – 1. Moj. 14,3. Bylo zde mnoho asfaltových studnic 1. Moj. 14,10. O dnešní poloze Sodomy vypovídá i fakt, že je zde do dneška hora Sedom. Názvy měst – 1. Moj. 10,19. Lokalizace v 1. Moj. 10,19, 1. Moj. 13,10. Města rovin – spodní část nebyla. Zmínky o zničení a jejich důvod – Ez. 16,49-50, Juda 7, 3. Moj. 18,22-30, 3. Moj. 20,13.15.16., 1. Řím. 1,27. 1. Moj. 19,24-25 – zničení měst rovin a rostlinstva. V 5. Moj. 29/23 – důkaz o nemožnosti růstu. 1. Moj. 19,28 – města rovin. Pláč Jer, – 4,6. Řím. 1,26.27.29., 3. Moj. 18,22. Dále pak můžeme sledovat děj bitvy pěti králů v 1. Moj. 14 kap. V 1. Moj. 10,19 máme určeno bydliště Kananejců. (Sidon – Haifa)
V 2. Petrově 2,6 – budoucím bezbožníkům ukázal příklad. V Mal. 4,3 jsou bezbožní jako popel, a to v minulém i budoucím čase. Žalm 89,32-33 – navštíví Bůh jejich nepravost jako kdysi. O síře máme zmínky ve Zj. 21,8, 20,10, 21,20. V Jer. 50,39.40 – nebude obydleno a zničení sousedů jejich. Jako dříve bude dštít Bůh oheň a síru na bezbožníky – Oz. 11,6-8.
Názvy pěti zkažených měst – 1. Moj. 14,2, 1. Moj. 13,10, Oz. 11,8-9, Jer. 50,39-40. Byla zničena Sodoma a Gomora a okolní města – Juda 7, Jer. 50,39-40.
Názvy měst a jejich králů:
- BÉR – SODOMA – SODOMA
- BÉRS – GOMORA – GOMORA
- SENÁB – ADAMA – ADAM
- SEMEBER – SÉBOIM – SÉBOIM
- BÉLA – SÉGOR (BÉLA) – Z(S)OAR (1. Moj.13,10, 1. Moj. 19,22.23) Bylo přejmenováno.
Lot ušel jen krátkou vzdálenost do nedalekého města Bela, které bylo později nazváno Segor.
Když si vše zhrneme do faktů, které jsme si řekli dospějeme k:
- V místě Mrtvého moře bylo dříve údolí Siddim, které bylo nádherným místem plným hojnosti.
- Údolím protékala řeka Jordán, která však měla přirozený odtok dále na jih.
- Bylo zde osídlení pěti měst a jejich okolí, která byla zničena ohněm a sírou a vypálená solí.
- Bible připomíná, že zde bylo údolí a je zde nyní moře solné.
- Byla zničena dokonale v nemožnosti dalšího růstu vegetace.
- Důvod zničení byla jejich nepravost a zvrácenost všeho druhu.
- Byly zde asfaltové studnice.
- Výstraha budoucím generacím o stejném osudu konce naší planety (Luk. 17,28-30).
- Ve spodním cípu Mrtvého moře (naproti Jordánskému poloostrovu Lisan) bylo město Gomora, která se rozprostírala z Izraelské strany na Jordánskou. Přes město protékala řeka Jordán, která byla zdrojem pitné vody a pokračovala do Akabského zálivu.
- Mrtvé moře bylo před zničením sladkovodní a teprve po zkažení měst se stalo slaným.
- Hladina Mrtvého moře nemohla příliš klesnout oproti době svého zničení.
- Flavius Josephus dokládá ještě v době 1. století po Kr. existenci zničených měst.
- Nejde o přírodní útvar, neboť by popel v moři nevydržel.
- Římská vojska by při obléhání Masady v roce 73 musela tábořit na hladině Mrtvého moře, ale hladina již tenkrát byla níže, protože ještě dnes jsou zde pozůstatky římského ležení.
- Výškový rozdíl tabulky z roku 1917 je – 365 m a ruiny římských vojsk jsou v – 350 m. Rozdíl jen 15 m výše. Jak by se vojska dostala k Masadě a nebyl prostor pro obléhání. Ztížené podmínky.
- Kdyby bylo solné moře vždy od začátku, proč by si stavěli města u nepoužitelného zdroje vody?
- V pozůstatcích okolí Mrtvého moře by musela být kontaminována země solí, proto kdyby byly města pod vodou, nevydržela by v celém stavu a byly by zde zůstatky solí.
- Okolní kraje půdy jsou obhospodařovány. Hladina musela být zhruba stejná jako dnes.
- Stejnou výšku hladiny dokládá i fakt, že v okolí nic neroste.
- Námitku, že jde o vulkanickou činnost nelze akceptovat, neboť nedošlo k pokrytí popelem, jak tomu bylo v případě Pompejí, kde se vše dochovalo, ale k totálnímu spálení v popel.
- Jak může v přírodě vzniknout přirozenou cestou popel, kromě procesu hoření?
- Kde se vzaly v zpopelnatělých městech sirné koule? I Kdyby zde byla vulkanická činnost, proč jen zde?
Flavius Josephus – Válka Židovská, kniha čtvrtá, 8. kapitola popisuje okolí Asfaltového (Mrtvého) jezera, kde se vynořují asfaltové hroudy, které plavou na hladině. Popisuje délku jezera a že se táhne až k arabské Zoaře. Dále se zmiňuje o pěti zničených městech a popelu, které tam viděl. V dobách J. Flavia tyto nálezy byly tudíž ještě patrné. Díky malým srážkám se v této suché oblasti tyto pozůstatky dochovaly do dnešní doby. Kdyby byly srážky větší, vyplavily by popel. Kdyby byly menší, nevytvořila by se skořepina na povrchu, která celé kontury měst uchovala až do dnešní doby.
Rekonstrukce před... / Patrny ulice s paláci... / A po... jsou patrné kontury hradeb
Na těchto fotografiích a mnoha dalších na tomto webu jsou vidět krajní části městských hradeb či jiných staveb v pozadí s horským masívem. Vidíte na nich, jak tyto útvary mohly vypadat jako běžný skalnatý, nebo přírodní terén! Ačkoli zde docházelo k masivní erozi vlivem větru, jak vidíte na obrázcích, existuje nezvratný důkaz, že tyto útvary z popele byly kdysi dávno velkolepá města s mohutnými překrásnými stavbami.
Všimněte si změny barvy oproti horskému masivu v pozadí, které je skalnaté. Typická barva pro spálená města je popelavě bílá. Kontury měst jsou zachovány díky slabému úhrnu srážek (5 cm/rok) a tím se vytvořila skořepina na povrchu, což mělo za následek uchování staveb do dnešních dnů. Kdyby byly srážky větší, mělo by za následek zničení těchto měst. Jen o kousek v pozadí jsou již neporušené skály. Jaký jev v přírodě by vytvořil, že by na určitých místech vyrostl ze země popel? Co způsobuje vznik popele, a to ještě tak jemného? Jedině dokonale spálení při extremně vysokých teplotách dokáže tento jev.
Pohled z hory Sodom u spodní části Mrtvého moře na odsolovací zařízení s pohledem na Jordánskou stranu. Tato zařízení byla vytvořena uměle pro získání nerostu soli. Domnívám se, že v této spodní části byla mezi oběma pohořími úrodná rovina, než byla zničena ohněm a sírou. Uprostřed protékala řeka Jordán, která měla přirozený odtok v jížní části. Nějakou příčinou, například zemětřesením, však došlo k jeho zamezení a zabránění jeho odtoku a tím vzniklo jezero ohromných rozměrů, které naplnilo údolí Siddim sladkou říční vodou. V dobách putování Mojžíše zpět z Egypta do země zaslíbené však řeka Jordán ještě protékala dál na jih, neboť přecházeli přes ní při vstupu do Kanánu.
Pohled z hory na Mrtvé moře.
Ukazatel na hoře Sodom.
Skalnatá struktura hory Sodom.