Umělé formace
Umělé formace jsou nalezené všude ve městech, včetně zigguratu, sfing, oken, klenutých vchodů, zdi podobné dvojitým kanánským městským hradbám, okrasné stavební ornamenty, pilířů, vikýřů apod.
Umělé formace jsou nalezené všude ve městech, včetně zigguratu, sfing, oken, klenutých vchodů, zdi podobné dvojitým kanánským městským hradbám, okrasné stavební ornamenty, pilířů, vikýřů apod.
Tvar zigguratu na zvednuté platformě se skládala z bílého materiálu.
Vysunuté zdi pod úhlem 90° demonstrující nepřirozenou přírodní architektůru.
Další příklady formací.
Tvary sfingy
Tato formace sfingy na zvednuté platformě je asi 40 stop (12,1 m) dlouhá a byla zhotovená z jiného materiálu než okolní stavby. Ta byla , jak bylo zvykem v těchto dobách, umístěna na každém rohu měst. Měla lidskou hlavu a zvířecí tělo a měla uctívací a ochranný charakter pro místní obyvatele. Podobné architektonické stavby známe z Egypta a jiných částí světa. Byla zhotovená ze zvláštního materiálu, proto má jiné zabarvení popelu. V pozadí Masada.
Jedinečné tvary jsou viditelné ve městě které se ve volné přírodě nevyskytují. Přesně takové, jako jsou tvary sfingy.
Malá sfinga tvar v okraji města, možná měla chránit obyvatele.
Sklo nebo krystaly
Nadměrné teplo způsobilo neobvyklé reakce na materiály ve městě, včetně vytvoření skla nebo krystalů.
Dvě stopy v průměru chomáče sádrových krystalů.
Víc sádrových krystalů vytvořených z vápence a horka, spalováním síry společně.
Sádrové krystaly na nejvyšší vrstvě s bílou sádrou pod ním. Sádra byla produkt síry a vápence hořícího společně.
Anomálie
Více důkazů o nadměrném teple byly nalezené.
Tyto vzorky ukazují tavící se materiál.
Vzorek kosti, který popisuje např. Dr. Lennart Moller v knize případ exodus. Kost s morkem uprostřed.
Vršek oštěpu, spálené zlato ze kterého jsou nyní „soli zlata“ – vedlejší produkt při hoření zlata, spálené kosti, sklenice, a dlaždice , které byly nalezené jinými návštěvníky , kteří navštívili tato města. Taky jsem našel obětní stoly, které se nacházely na střechách objektů v hojném měřítku. Výška a rozměry stolů odpovídaly tehdejším obětním pohanským rituálům. Vrchní lem stolu byl vždy z ušlechtilejšího materiálu, proto také jak jsem si ověřil u odborníků na spalování, měl vždy jinou barvu spálení, protože spalovacímu procesu jinak odolával. Byl dokonale rovný a byl vždy na vyvýšených místech. Povrch byl „nabobtnalý“ po sirném děšti a pod „puchýřky“ se nacházel vyhořelý sirný prach se sirným obvodem zevnitř!! Nic podobného nikde jinde neuvidíte!
Narušená vrchní část shozeného obětního stolu
Objekt se stolem na vršku.
Kritika v kostce
Ať nejsem nařčen z nepřipuštění opačného názoru kritiky ze strachu, v krátkosti se zde dotknu hlavních bodů které jsem důkladně prostudoval. Existují dva hlavní proudy názorů, které nalezené důkazy zpochybňují.
Za 1. – Kritika tvrdí, že pokud už tedy daná města existovala, jsou schována pod hladinou Mrtvého moře.
Protidůkaz – Pokud to je pravda, stále se snižující hladina Mrtvého moře zjeví skutečnou pravdu. Podle biblického záznamu však víme, že v dané oblasti bylo údolí Siddim (1. Moj. 14:3) do kterého se sjeli králové pěti měst k bitvě proti nepříteli (1. Moj. 14. kap.), proto logicky nebyla města umístěna dole v údolí, které se později zatopilo sladkovodní vodou z natékajícího Jordánu ze severu. O pravdivosti vypovídají i snímky na tomto webu, kde jsou fotky zbytků stromů a keřů, které zde kdysi rostly. Také Bible nám říká, že údolí bylo hojně úrodné ( 1. Moj. 13:10-13) Asi ztěží by vyrostly ve slané vodě, a to ještě 6x slanější než voda mořská. Další pravdivý záznam je u J. Flavia, ve Válkách Židovských, kde popisuje, že v Solném moři žije had, který je jedovatý, tzn. že voda neměla vždy stejné složení. Ostatně Bůh tuto oblast zničil sírou i solí ... (5. Moj. 29:23)
Za 2. – Kritika tvrdí, že Mrtvé moře zde bylo odjakživa a vzniklé útvary po krajích Mrtvého moře jsou jen vápencové krasy, které se objevily po snížení hladiny Mrtvého moře.
Protidůkaz – Pokud tam bylo Mrtvé moře vždy, pak Bible lže, když hovoří o údolí Siddim a zmiňuje že to je tam, CO BYLO MOŘE SOLNÉ (1. Moj. 14:3). Potom jak by se vysvětlil fakt, že v něm kdysi byl život (viz. J. Flavius) což nasvědčuje, že moře bylo sladké od přitékajícího Jordánu ze severu. Potom jak by se vysvětlila skutečnost, že popel, který se tam na místě zničených měst nachází, vydržel pod hladinou moře držet tvar a nerozpustil se a pak jak může popel pod mořem vzniknout když víme že popel vzniká jen procesem hoření ... ? Dále pak, pokud bychom tuto teorii připustili, muselo by v místech, kde se voda nacházela , zůstat mnoho stopových prvků, které jsou obsažené i v moři. Hlavně aspoň NaCl. Provedl jsem rozbor půdy z popele a žádná sůl se tam nenachází. Další fakt je, jak by zůstaly sirné koule z lisovaného sirného prachu pohromadě v této konzistenci a opět bez pozůstatků soli z moře. Dále, pokud tam moře bylo vždy podle kritiky, proč by si obyvatelé okolních měst stavěli obydlí u nepoužitelného zdroje pitné vody, který byl pro tuto oblast tak životně důležitý? Pokud by byla Gomora a okolí pod vodou, musely by být pod vodou i další známé místa, protože jsou v podobné nadmořské výšce. Provedl jsem měření těchto míst a bylo-li by podle oponentů vše zatopeno, jak je možné, že město EN-GEDI (HASESONTAMAR 1. Moj. 14:7, a důležitý verš 2. Paralip. 20:2), nebylo pod vodou? Toto město (v překladu „palmový břeh“), mělo historický význam. Skrýval se zde král David před Saulem apod. Kdyby proto bylo vždy pod vodou, nemohly by tyto záznamy v Bibli vzniknout! I J. Flavius píše o tomto známém místě, kde rostou nejlepší palmy v této oblasti. Dodnes zde najdem v botanické zahradě až 40 druhů palem. I v dobách Flaviových nebyla tato místa pod vodou, protože to by pak Římská armáda obléhající Masadu v roce 73 musela tábořit na vodní hladině podle odborníků. A konečně máme i svědectví českého arabisty A. Musily, který od roku 1905 – 1915 procestoval celou oblast a dokonce udává výšku hladiny Mrtvého moře. Dále podává důležité informace ve svých knihách o celé oblasti. Proto s jistotou víme, že oblast nebyla zatopena v dobách starozákonních, středověkých – kdy i J. Flavius viděl zbytky zničených měst a Římané dobývali Masadu z pevniny a ne z moře a jejich záznamy také hovoří o něčem jiném, v neposlední řadě i Čecha A. Musily na přelomu 19. a 20. století. Lze podezírat všechny z toho, že si vše vymysleli, aby v pozdějších dobách byli nápomocni podvodu ... ?!
Za 3. – Kritika tvrdí, že oblast postihla vulkanická (sopečná) činnost a výsledkem jsou tyto pozůstatky.
Protidůkaz – Oblast Mrtvého moře je zničená jiným způsobem, než jaký známe nám dostupnými informacemi. Když vzpomeneme známé Pompeje v Itálii, doznáme zásadních rozdílů ve způsobu zničení. V Itálii se dochovaly kostry lidí a celé obydlí, zatímco v Gomoře a Sodomě bylo vše spálené do základu. V Pompejích se okolní půda zúrodnila dopadajícím popelem a pemzou, což neplatí v našem případě. V Bibli je také záznam, že se již nikdy nebude moci v těchto místech nic zasévat a nic zde neporoste (5.Moj. 29:23), což se potvrdilo mou návštěvou – ostatně je možné vůbec něco v popelu pěstovat?
Tolik jen v několika stručných bodech. Není možné zde rozebrat vše, tak jsem nastínil aspoň pár hlavních bodů. (Milan Latka)