Která místa známe s určitostí?

K našemu pátrání si potřebujeme určit body, o kterých víme s určitostí 100%, že jsou pravdivé a taky co byla. Jako první bod si určíme KANÁN, o kterém s jistotou víme, že se nacházel v dnešním Izraeli. Jde o zemi původně nížinaté krajiny ležící při Jordánu, později přenesené na celou krajinu západně od Jordánu (1.Moj. 12:5, 16:3, 23:2.19, Joz. 14:1, Sd. 1:9, Ž. 135:11). Kultura v zemi se vyvíjela pod vlivem sousedních říší Egyptské a Babylonské.	Poloha Kanánu je v současném Izraeli.
Dále ke svému pátrání potřebujeme znát polohu starověkého CHÁRANU, kde žil nějakou dobu Abraham s rodinou. O Cháranu čteme v 1.Moj.11:31,32 Sk. 7:2,4, 1.Moj.12:4,5, 27:43, 28:10 atd. Nachází se v dnešním jihovýchodním Turecku, jen několik málo kilometrů od hranic se Sýrií (viz další informace).	Poloha Cháranu v jihovýchodním Turecku.
Jako poslední nám tedy zůstává určit s jistotou, kde se nacházel Ur Kaldejský, ze kterého měl odejít Abraham s rodinou. A ten je předmětem našeho zájmu. Někdo by sice mohl namítnout, že z hlediska starověkých a biblických faktů, tento údaj nehraje prakticky žádnou roli, ovšem není to zcela pravda, protože „narovnáme-li“ celkově „pokřivený“ pohled na tyto události a místa, dostaneme jiný a ucelený obraz těchto událostí, jako tomu je i v případě podobných archeologických objevů, o kterých se na těchto webových stránkách snažím psát.	Mapa s vyznačením poloh obou měst Ur. Jedno v jihovýchodním Iráku a druhé v jihovýchodním Turecku. Které je to pravé?

Kde se nacházel Ur kaldejský doopravdy?

Abram a jeho rodina opustili na cestě do země kananejské Ur Kaldejský. Ale kde se nacházel tento „Ur Kaldejský“? Tradičně je Ur Kaldejský umisťován jihovýchodně od moderního Izraele, někde mezi řekami Eufrat a Tigris v místech, kde se nachází dnešní Irák. Archeologické objevy poukazují na místo v jižním Iráku, které se nazývá Ur. Přesto je však nepravděpodobné, že Ur v jižním Iráku odpovídá biblickému Uru Kaldejskému.

Kde se nalézal Cháran?

Podle biblické chronologie se Abraham narodil v Uru Kaldejském roku 2122 př. Kr. a 1878 let po narození Adama. Z této oblasti Uru a Cháranu odešel kolem roku 2047 př. Kr.

Biblické texty uvádějí, že byli na cestě do Kanánu. Cíl jejich cesty známe, jelikož Kanán odpovídá Judeji, nebo také oblasti současného Izraele. Nacházeli se na cestě do Kanánu, ale nějaký čas žili v Cháranu. Víme, kde se nacházel Cháran a dnes stále ještě existuje, zejména podle řeky Eufrat, která se nazývá Balik. Místo nazývané Cháran umísťují moderní mapy do jihovýchodního Turecka. Cháran bylo po několik tisíc let důležité město.

Zbytek z jedné z mnoha bran starověkého Cháranu.

Jednu dobu bylo město chráněno pevností, která měla 150 místností, a bylo obehnáno hradbou vysokou 5 metrů, 4 kilometry dlouhou, která měla 187 hlídkových věží a 6 velkých bran. Tuto informaci máme potvrzenou i na obrázku z roku 1592 – J. Flavius – Starožitnosti židovské.

Roku 1260 n. l. byl Cháran napaden a zničen Mongoly, avšak vedle zbytků města Cháran a pevnosti dnes stále existuje malá vesnice.

Jestliže byl Táre se svou rodinou na cestě do Kanánu a procházel přes Cháran, pak je možné, že Ur kaldejský ležel přibližně severně, severozápadně nebo severovýchodně od Cháranu. V opačném případě by pak logicky cesta přes Cháran byla na cestě do Kanánu zacházkou. Když se lidé v té době vydali na cestu, bylo pro ně nezbytně nutné a praktické jít podél vodních zdrojů a využívat tradiční obchodní a karavanní stezky. Krajina podél řeky byla rovná, riziko sejití z cesty malé a snad nejdůležitější a klíčové, v těchto tak často vyschlých částech země, bylo pro lidi, tažná zvířata a dobytek zajistit volný přístup k vodě.

Zbytky hradu v Cháranu.