Mohlo by město ŞAN-LI URFA odpovídat URU?

Pokud půjdete podél řeky Balik na sever přibližně 30 kilometrů od Cháranu a pak asi 8 kilometrů na západ, narazíte na město, které se dnes nazývá Urfa. Byl snad toto Ur Kaldejský?

V „Nové encyklopedii Britanica“ je o městě Urfa uvedeno následující:
„Město leží na úrodné rovině Cháran, ze tří stran obklopené vápencovými kopci… Nejstarší tradice spojují toto místo s legendárním králem Nimrodem a muslimské legendy jej spojují s rodným místem Abrahama; uvádí se, že jeskyně pod Urfskou citadelou je místem narození Abrahama. Moderní jméno města je odvozeno z někdejšího aramejského jména, Urhai.“

Oblast Uru kaldejského byla pravděpodobně rodným místem nejen Abrama, ale také jeho předků. Stojí také za povšimnutí, že se v této oblasti nachází několik vesnic, obcí a ruin, které se nazývají „Serúg“ (Abramův praděd), Náchor (Abramův děd), Táre (Abramův otec) a „Háran“ (Abramův bratr). Navíc se v této oblasti vyskytuje jméno „Nimrod“ (Abrahamův vzdálený příbuzný). Během let se tato jména změnila. Serug je s největší pravděpodobností stejné místo jako to, které je v asyrských dokumentech přibližně z roku 700 př. Kr. označované jako „Sarugi“ a které se dnes nazývá „Şuruc“. Kolem roku 900 př. n. l. je město Terach označováno jako „Til-Turahi“, což znamená ruiny města Terach. Místo nazvané Háran (jméno Abramova bratra) existuje dodnes a nachází se v jihovýchodním Turecku asi 44 kilometrů po silnici od Urfy.

Obrázky: „Tell“ nebo „Til“ znamená ruiny nějakého místa. Tato místa se často vyskytují ve formě nějakého kopce na rovině. V historii vesnice rostla, až se stala městem obehnaným zdí. Během času bylo takové město dobyto a zničeno. Na těchto ruinách pak byly postaveny nové vesnice a města, která byla také zničena. Konečně vznikl kopec, který se skládal z velkého počtu starověkých vrstev. Na Středním východě to jsou časté úkazy. Na obrázcích je neodkrytý „Til“ poblíž Cháranu a částečně odkrytý „Til“ Cháranu. Podobný „Till“ se nachází i na Moravě v okolí N. Jičína (bližší informace v knize Exodus objasněn).

Jeskyně, která se nachází pod Urfskou citadelou a která je podle lidových tradic místem Abramova narození, je dodnes stále považována za posvátné místo. Muslimové nad jeskyní postavili mešitu, křižáci vystavěli pevnost a na vrcholku hory se nachází dva sloupy ze starověkého Bálova chrámu, který se jmenoval Nimrodův trůn.

Město je přejmenováno na Şanliurfa (od roku 1983, kdy dostala přívlastek Şanli – slavná). Za starodávna se jmenovalo Orfa, Urfa, Urhai. Jméno Urfa se vztahuje k hurrianskému státu a město pochází nejméně ze druhého tisíciletí před naším letopočtem. Ten potom vystřídala Urartská vláda. V helénistickém období došlo k přejmenování města na Edessu (podle makedonské Edessy) a jeho přeměně na řeckou polis (Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát. Slovo představuje typ starověkého řeckého městského státu, který se vyvinul v archaickém období. Jedná se o předchůdce moderního města i státu. V roce 260 po Kr. se poblíž Edessy střetlo římské vojsko s jednotkami perského krále Šápúra I. a císař Valerianus byl v průběhu bitvy zajat. Již dříve – v roce 165 – získalo město status římské kolonie.

V roce 638 padla Edessa do rukou muslimů, kteří ji drželi až do konce 11. století, kdy kraj ovládli křižáci. Ti město učinili centrem tzv. edesského hrabství (Edesské hrabství byl jedním z křižáckých států založený během první křížové výpravy v Edesse, městě s antickou historií a dlouhou křesťanskou tradicí. Hrabství Edessa se lišilo od ostatních křižáckých států ve Svaté zemi a to tím, že bylo vnitrozemnské, bylo vzdálené od ostatních křižáckých držav a bylo okleštěné muslimským územím. Polovina jeho území, včetně hlavního města, se nacházela na východ od Eufratu. Západní polovina hrabství byla správně a vojensky kontrolována z pevnosti Turbessel). Ale již roku 1147 své panství ztratili ve prospěch seldžuckých Turků.

V následujících staletích se muslimští vládci často měnili a teprve s příchodem osmanských Turků roku 1637 zavládla dlouhodobá stabilita. Tehdy již byla Edessa, známá svými trhy s bavlnou, kůžemi a drahocennostmi, opět nazývána svým starým jménem Urfa. Po pádu Osmanské říše v důsledku první světové války vystupoval Mustafa Kemal Atatürk proti snahám evropských mocností odtrhnout město od tureckého státu a nakonec byl v této věci úspěšný – Urfa se stala součástí nově založené Turecké republiky.

Zakladatelem křesťanských tradic v tomto městě byl král Abgar Ukkama (9 – 46 n. l.). Další vládcové této krajiny spadali do tzv. Urartské říše. Urartská říše měla rozlohu něco přes 500 000 km2 a sahala od řeky Kura až ke svahům Tauru a od Eufratu až po Kaspické moře. První zmínky pocházejí z asyrských nápisů Salmanassara I. (cca 1270 př. n. l.), kde je zmíněn stát Uruartri jako jedno z malých království volné konfederace Nairi v Arménské vysočině. Tento státeček se rozkládal v okolí Vanského jezera. Další zmínky pocházejí z výpravy asyrského krále Tiglatpilesara I., který během svého tažení došel až k Vanskému jezeru.

Uruartri se v asyrských nápisech objevuje znovu až v 9. století jako mocný stát na severu. Státy sdružené v konfederaci Nairi byly sjednoceny pod vládou krále Aramea (cca 860 – 843 př. n. l.), avšak Asyřané pod vedením Salmanassara III. zničili významné Urartské („královské“) město Arzaškun, ležící pravděpodobně někde mezi jezerem Urmia a Vanským jezerem. V nápisech se můžeme dočíst, že Salmanasarova vojska „očistila“ své zbraně ve Vanském jezeře. (Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Urartu).

Mapa Uralského království v dobáchparce největší slávy – 743 př. Kr. Od čeho se asi odvozoval název Urartu…? http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Urartu743.png

Vláda krále Urartu Rusy III. v době 610-585 př. Kr. Povšimněte si prosím v mapce názvosloví Khaki… http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/Urartu610-585.png

Jak vidno, stále se potýkáme s názvem Ur v městech i královstvích. Ať to byli Hurriáni, Urarti i města s názvoslovím Ur. Tento přívlastek má v těchto místech hlubokou tradici.

Jméno churrijského národa je odvozeno od jména města Chuti, nebo Chýra, churrijsky zvaného Churvuche jenž je identifikováno s pozdějším řeckým Orrhoë, syrským Urhói a dnešním tureckým Urfa – potažmo ŞanliUrfa v severozápadní Mezopotámii. Urfa, nazývaná Babyloňany Churri – tj. „Jeskyně“, podle četných jeskyň a hlavně kvůli jedné, která souvisí s Abrahamem, byla hlavním městem Churritů, kteří v první polovině druhého tisíciletí před Kristem hráli důležitou roli v politickém životě Přední Asie. Dalším centrem Churrijců byl stát Mitannu, který ležel od Chuti na východ, hlavně v poříčí řek Chaburu a Džaghžaghu. Byla-li země Chuti později řecky nazvána Orrhoëne, bylo Mitannu Seleukovci makedonského jednoho kraje pojmenováno Mygdonii. Starším assyrsko-babylonským názvem pro tyto kraje je Chanigalbat, jenž je souhrnným jménem pro Churri i Mitannu. Se jménem Chuti také souvisí egyptské jméno Chór, jenž bývá často nesprávně čteno Charu a jež označuje od dob 18. dynastie, od pádů Hyksósů tj. asi od r. 1580 př. Kr., Palestinu a Sýrii. Jestliže bylo takto zázemí mocného impéria Hyksósů nazýváno Churri-Chór, vychází z toho najevo, že záhadní Hyksósové (Hyksové) nebyli ničím jiným než Churrity, kteří se svými syrsko-palestinskými, semitskými vazaly přepadli kolem roku 1675 př. Kr. Egypt a zmocmili se ho na dobu asi jednoho století. Také v Palestině zanechal Churritský národ stopy. Již posemitštěnými (výraz pro izraelský národ, po věrném rodu Sema) potomky jsaou starozákonní Chórité, kteří bydleli v pohoří Seír na jih od Mrtvého moře, kde byli později podrobeni Edomity.

Podobně jako se děje zmínka o churrijském národu ve Starém Zákoně pode jménem Chóritů, zachovalo se tam i jméno národa mitanského ve jméně Madianského národa (hebrejsky Midián), který sidlil, v dobách pozdějších zřejmě již posemitštěn, na východ od Sinaje (myšleno na Sinajském poloostrově) v přilehlých částech Arábie – viz. např. Soudců 6-8 kapitola. Madiánský národ měl své hlavní těžiště působnosti v západní Saudské Arábii – t.j. celou přilehlou oblast okolo Akabského zálivu od dnešní Akaby až po Ash Sharmah v Saudské Arábii. Tímto se budeme zabývat v kapitole při objasňování přechodu Mojžíše přes Rudé moře a pravé hory Sinaj.

Noční pohled na Şanliurfu z vrcholu hradu. n