Kdo byli Kaldejci?
Nabuchodonozorův spoluvládce se jmenoval Nabonidus. On a jeho matka pocházeli z Háranu, který se nalézal v Turecku. Dokazují to rytiny, nalezené zhruba 80 až 100 metrů jižně od naleziště Bábelu. Nabonidus uctíval boha měsíce Sina, což byl bůh známý v Háranu. Jiná rytina v Argitisu blízko jezera Vanu zní: „Toto je kořist z měst, kterou jsem získal pro lidi z Khaldisu během jednoho roku… Khaldisovi, tomu dárci, Khaldisům, svrchovaným dárcům, dětem Khaldise všemohoucího…“
Caldiané či Khaldiané byl výraz používaný k označení lidí, kteří provozovali Khaldis, systém 79 nebeských bohů, s bohem měsíce Sinem v jejich středu. Řekové přizpůsobili části toho systému bohů v Pantheonu v Římě, který postavili se stropem otevřeným směrem k bohům. Kaldejští vladaři v Babylonu přišli z horské krajiny na severu, když v roce 612 př.n.l. vpadli do Mezopotamie. To se stalo přibližně v tu stejnou dobu, kdy se Arménci přesunuli do hor, což naznačuje, že Kaldejci ty hory opustili.
1.Moj. 11:31 „I vzal Terach svého syna Abrama a vnuka Lota, syna Háranova, a snachu Sárai, manželku svého syna Abrama, a vyšli spolu z Kaldejského Uru. Cestou do země kenaanské přišli do Háranu a usadili se tam.“
Dá se původ Kaldejců vystopovat?
V okolí jezera Van, v dnešním východním Turecku, byl uctíván výše uvedený bůh „Khaldi“. Několik odkazů uvádí rozdílnou transliteraci jména tohoto boha. Dvěma příklady jsou: „Haldi“ v urartském chrámu v Toprakkale a „Kalhu“ v severní části Mezopotámie. V oblasti, kde byl uctíván urartský bůh „Haldi“ (jihovýchodní Turecko), se jazyk nazýval „haldejský nebo kaldejský“, dnes je používáno jméno „Urartština“. Navíc existují různé způsoby psaní jména místa „Toprakkale“, kde měl tento bůh svůj chrám. V Britském muzeu se nachází jedna varianta, která toto jméno osvětluje: „Toppra Khale“ (srovnej Khaldi), kde měl chrám bůh „Haldi“. To dává vzniknout velkému množství překladů jména boha nebo náboženství v oblasti jihovýchodního Turecka (severní Mezopotámii); „Khaldi“, „Haldi“, „kaldejský“ v urartském chrámu „Toppra Khale“, kde se mluví „haldejským“ nebo „kaldejským“ jazykem. Není těžké dospět k závěru, že všechna tato tolik si podobná jména hovoří o stejném bohu, náboženství a jazyce, zejména tehdy, když zmiňují stejnou oblast a historickou dobu. V okolí dnešní Urfy se nachází velké množství jmen a míst, vesnic a měst, které mají ve svém názvu část „Kale“. Kale nebo „Khale“ se vztahuje na kaldský starověký kult v jihovýchodním Turecku. Příklady těchto jmen jsou uvedeny v seznamu.
Je zajímavé, že blízko sebe leží dvě města s podobnými jmény, Gerger a Gerger kales. Obojí by také mohla být napsána Gerger a Gerger kaldejský. Kale je také jméno, které se v Turecku nachází i na jiných místech, například ve známých lázních s horkými prameny Pamukkale. Dnes je Kale chápáno ve významu hrad nebo pevnost. Ve starověku bylo však nejdůležitější místo to, kde byli uctíváni bohové. Takové místo bylo také chráněno nebo obklopeno pevností. To můžeme vidět po celém světě. Příkladem může být zdí obehnané město a chrám v Jeruzalémě, nebo kostely ve Švédsku. Tyto kostely byly místy, kde se skladovalo obilí pro roky hladu. Byla to jediná místa vybudovaná na skále, aby chránila lidi před cizími útoky. Často se jednalo i o místo, kde byla vystavěna věž, která se používala pro sledování, zda někde nehrozí požár nebo pro výskyt lodí na moři. Navíc bylo u kostelních věží běžné, že měly „kastal“ (určitý výraz pro hrad), což znamenalo, že měly i funkci obranných věží. Z tohoto důvodu je logické chápat slovo Khale/Kale ve významu boha, kostela, chrámu, místa uctívání, které bylo již před 4000 lety chráněno zdmi a obranným systémem, přičemž dnešní výklad je zaměřen spíše na obranný systém (hrad nebo pevnost). V případě Urfy se zde nachází místo uctívání (Abrahamova jeskyně), mešita a obranný systém (část pevnosti, která je obehnána zdmi).